Chovatelská stanice BOHEMIA BAY - Beauty Bee Indyk (sheltie - šeltie - shetland sheepdog) a Mabel Černý trůn (dobrman - dobermann), fotogalerie, psí sporty, štěňata a mnoho dalšího.

Hovnošlapka

Nelinka není pes. Nelinka je mazlíček, lady, dáma a gaučové zvířátko. Tajné noční spaní na ovčích kůžích na gauči je jednou z jejích oblíbených činností (k velké nelibosti páníčka). Kdepak nějaký celodenní pobyt venku, štěkání a hlídání…

Venčení je ale nezbytnou nutností, která je občas Nelinkou chápána jako nutné zlo. Doma a na chatě je po ránu zpravidla vypuštěna na zahradu, u rodičů v paneláku se s páníčkem ráno s venčením střídáme - obě se Sárou spí s námi v pokoji a většinou máme díky rannímu ptáčeti Sáře budíček mezi šestou a sedmou hodinou ranní.

Tohle ráno jsem byla na řadě já, Sářin budíček o půl šesté to jistil. Vyšla jsem ven, obě psí holky se vyvenčily, chvíli si zaběhaly za aportkem a šly jsme zpátky domů. V klidu jsem ještě na chvíli zalezla do peří - nejsem přece blázen, abych vstávala tak brzy. Když pak v devět vstával páníček a já ještě chtěla pokračovat v bohulibé činnosti, sebral psy a vyrazil s nimi na další vycházku. Celou dobu jim házel frisbee, a když už se pomalu vraceli zpátky domů, všimnul si Nelči, stojící u keřů s packou zdviženou. „A sakra, to nás panička zabije…“. V domnění, že Nelča při běhu špatně došlápla a něco si udělala s přední tlapkou, se k ní rozeběhl.

Nelčiny sklopené uši, ocmásek stažený až na břicho a pohled trpícího zvířete mluvil za vše. Čím víc se páníček k Nelče blížil, tím víc ale tušil přicházející zradu. Stále sílící smrad v Nelčině okolí začal napovídat, že na vině možná nebude nešťastné došlápnutí, respektive ano, nešťastné došlápnutí :)   Ano, tlapička byla opravdu v pořádku, Nelinka jen stála u zdroje svého neštěstí - velkého psího lejna, kterého si v záchvatu běhu pro aportek nevšimla a stoupla do něj plnou vahou. Tlapku nahoru a dál ni krok, dáma přeci se smrdutou končetinou nikde chodit nebude :)

K velké škodě chybělo páníčkovi pochopení pro Nelčino estetické cítění a povahu čistokrevné lady a rozhodně nehodlal sedm kilo živé váhy nést v náručí až do koupelny. Nezbylo jí tedy než tlapkat smrad-nesmrad i s dárečkem na tlapce po vlastních.

Předpokládám, že není těžké si domyslet, na koho padl los, když došlo na psí očistu, a považuji za zbytečné toto téma rozebírat :)