A další přírůstek…

Ano, ano…už je to tak. Někteří už si na našich stránkách všimli, že očekáváme další přírůstek. Tentokrát to ovšem nevypadá na nic extra vybarveného, dokonce ani čtyřnohého. Nestane-li se nějaký neočekávaný zvrat (ale žádný takhle divoký mejdan si vážně nepamatuji!), mělo by to být dle všech předpokladů bílé a dvounohé. A (jak stále pevně doufám), budeme se držet i ženského pohlaví - ať si to páníček užije se vším všudy, když si to spískal. Čtyři ženský na jednoho chlapa - no to je snad snem každého muže, ne? ;)

Občas se zamýšlím nad tím, jak to u nás bude zhruba za necelý půlrok vypadat - naše malá, dobrá Nelinka zešediví víc, než zešedivěla ze Sáry, zaleze do nejzazšího kouta v bytě, odkud bude potají vykukovat, zda je „TO“ tu stále a bude na nás vrhat prosebné pohledy, ať už „TO“ konečně vrátíme, odkud jsme to vzali. Asi jí jen těžko vysvětlíme, že TAM už to vrátíme jen hodně těžko.

To naopak Sára bude mít z přírůstku radost sobě vlastní. Obecně má děti ráda, taky aby ne - konečně se najde někdo na její mentální úrovni ;)   Se synovci vždycky řádí tak, že se děsíme, kdy se proboří k sousedům nebo udělají z bytu rodičů kůlničku na dříví. Až bude dvounožec větší a bude běhat, bude to pro Sáru ideální parťák (tou dobou už ale budeme na Nelince hledat černý chlup jen velmi, velmi těžko). Asi bych se ani nedivila, kdyby se Sára snažila za „svým“ dvounožcem dostat do kočárku. Dle její (zřejmě ženské) logiky není drbání a mazlení nikdy dost, a je třeba se mazlit kdykoli, kdekoli a s kýmkoli - proč se tedy nepřitulit v korbičce k miminku? :)

Před pár dny jsem zvažovala, co s víkendem, kdy jede páníček na lyže (a protože mrňavka je zatím nelyžařka, držím s ní basu a zůstávám doma :)). Zvažovala jsem variantu, že seberu psy a odjedu k rodičům. Ale ouha - jak se tam dostat, když auto jede s páníčkem na hory? Dobrmana do autobusu nepropašuju a představa Sáry ve vlaku mě přiváděla k menší panice. Vidina, že nastoupím s naší „krvelačnou“ zrůdou do vlaku a ta se bude na klín vrhat všem okolosedícím, mě vážně za srdce nechytla. A to nedomýšlím, jak by na tom byli oni okolosedící :)   Jak bych jim asi tak vysvětlovala, že jim černá tlama nejde po krku, ale jen se chce láskyplně stulit na klíně a pomazlit?

Rozumnější tedy bude zůstat i s psími dámami doma a v rámci tréninku na doby zanedlouho budoucí si pozvat na víkendovou návštěvu sestru i se synovci… Děj se vůle Hafí…